Udržitelnost v cestovním ruchu
Letecká doprava sice sklízí nejvíce nenávisti, avšak ve skutečnosti produkuje jen necelá 2 procenta emisí skleníkových plynů. I když jde o malý podíl, je jedním z nejrychleji rostoucích tvůrců emisí. Za posledních 20 let vzrostly emise z letecké dopravy o téměř 130 procent. Pro porovnání, například u silniční se produkce emisí zvýšila o necelých 20 procent.
Lídrem v udržitelnosti letecké přepravy je Evropa a evropské letecké společnosti - například KLM Royal Dutch Airlines, Lufthansa Group, British Airways, přičemž ze zbytku světa jsou to zejména Emirates, American Airlines, Alaska Airlines, Cathay Pacific, Etihad a mnozí jiní. Dopravci staví na několika pilířích, kterými lze snížit emise vypouštěné do ovzduší a zvýšit využívání obnovitelných zdrojů.
V první řadě jsou to technologické inovace. Jako platí například i v automobilovém průmyslu, novější typy letadel mají nižší spotřebu paliva, nižší hlučnost a samozřejmě nižší emise. Šetrnějšími jsou například Boeing 737 MAX nebo Airbus A320 NEO. Jedním z nejšetrnějších je Boeing 787 Dreamliner, který se využívá právě na dálkových letech - v porovnání s jinými letadly podobné velikosti ušetří Dreamliner až 20 procent paliva. Větší efektivitu zaručují nové motory, lehké kompozitní materiály i moderní aerodynamika. Jednou z unikátních věcí na tomto modelu letadla je rovněž konec křídla. Ten je navržen tak, aby mohlo letadlo efektivněji využívat palivo a také mu umožnilo lepší stoupání - toto je přitom poprvé, co je podobná věc představena v komerčních službách.
Při výrobě nových letadel je dbáno rovněž na využívání obnovitelných materiálů. Důležitý je i management a třídění vyprodukovaného odpadu, který vzniká z běžného provozu letadel. Dopravci mohou přejít na elektronické verze časopisů a informačních materiálů na palubě a mohou používat recyklovatelné obaly.
Spotřeba paliva je jedním z faktorů, které ovlivňují ekologickou stopu letadel. Lehčí letadlo na efektivnější a kratší trase s vhodnou rychlostí letu znamená méně spotřebovaného paliva. Z pohledu pasažéra je také možné přispět k lehčímu (ekologičtějšímu) letadlu - stačí cestovat tzv. Light, tedy bez podpalubního zavazadla a ušetřit tím v podpalubním prostoru pár kilogramů.
Důležitým ukazatelem je i množství vyprodukovaných emisí na pasažéra na kilometr cesty. V praxi to znamená, že čím vyprodanější letadlo je, tím nižší vyprodukované množství vychází na jednoho pasažéra. Cílem leteckých společností je obsadit v letadle co nejvíce míst a zbytečně nelétat prázdnými letadly. Nízkonákladovým dopravcům se v březnu roku 2023 podařilo stlačit uhlíkovou stopu na úroveň srovnatelnou s cestou vlakem a dosáhli toho právě vysoké obsazenosti svých letadel. Druhou stranou mince však je fakt, že nízkonákladovými dopravci lidé cestují i tehdy, „když nemusí“, a to pouze z důvodu nízké ceny letenky - funguje jako katalyzátor cestování.
V souvislosti s narůstajícím zájmem o udržitelnost vzniklo v letecké dopravě i několik iniciativ a projektů, jejichž cílem je motivovat dopravce ke snižování vyprodukovaných emisí. S jednou takovou iniciativou přišla aliance leteckých dopravců SkyTeam, která vyhlásila již druhou takovou výzvu s názvem Sustainable Flight Challenge. Ta má být v roce 2023 rozšířena nejen na členy aliance, ale také na partnerské a přátelské dopravce. V loňském ročníku bylo prostřednictvím této iniciativy dosaženo snížení uhlíkové intenzity (carbon intensity) o 15 procent. Bližší informace k této výzvě a jak se jí zúčastnit lze nalézt na webu ZDE. Po ukončení a vyhodnocení výzvy si letecké společnosti navzájem sdílely své „best practices“ a jiné znalosti, například o managementu odpadu, nejlepších vzdušných cestách apod.
Evropská unie ve snaze snížit emise letecké dopravy spolupracuje také s Mezinárodní organizací civilního letectví na implementaci opatření Corsia (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation) - to aerolinkám umožňuje vyrovnávat své emise investováním do ekologických projektů. Evropská unie se do programu zapojila v lednu 2021, tedy od spuštění jeho dobrovolné fáze. Cílem programu je stabilizovat emise skleníkových plynů z letecké dopravy. Původní dohodou bylo zastabilizování na úrovni z roku 2020, avšak výpočty emisí budou založeny na výpočtu během jednotlivých let pilotní fáze, tedy 2021 až 2023. Na základě emisí budou následně vypočteny kompenzační požadavky, které budou důsledkem počítání emisí ze tří let, pravděpodobně přísnější.
Green fares - moderní dopravci, kteří se snaží zvýšit udržitelnost a snížit ekologickou stopu svých letů, nabízí tzv. Green fares - neboli „zelené tarify“. Tyto tarify jsou o něco dražší než standardní, ale klientům nabízí řadu výhod. Pasažér, který si koupí letenku v tomto tarifu, snižuje vyprodukovaný oxid uhličitý na svou osobu tím, že podpoří koupi udržitelného ekologičtějšího paliva SAF (Sustainable aviation fuel), které se následně používá na letech. Pasažér od dopravce za odměnu obdrží lepší podmínky pro případné změny své letenky, storna a jiné benefity, které jsou v tarifu zahrnuty. Tento typ paliva je aktuálně tak významně drahý, že dopravci si jej nemohou dovolit používat automaticky na všech letech.
Nejjednodušší možností ekologičtějšího cestování je vybírání přímých letů a létat s co nejméně přestupy. Přímé lety snižují množství emisí, které jsou vypuštěny do ovzduší, protože právě při vzlétání jich je spáleno nejvíce. Tzv. eko-přepravcem je tak například polský dopravce LOT, který na lety do Ameriky nasazuje jen Boeing 787 Dreamliner, a to bez přestupu.